V listopadu práce v okrasné zahradě nekončí. Naopak máte ještě čas i na mnohé výsadby. Na co byste se měli zaměřit?

Přilbice se v záhonu neztratí

Mezi nejkrásnější podzimní trvalky patří helma (Aconitum carmichaelii). Modrofialová květenství efektně doplní porosty japonských větvenic či chryzantém. Rostlina je asi 1,5 m vysoká a každoročně kvete bohatší – množství květin znásobí přihnojování kompostem. Zárukou úspěchu je i umístění ve výživných, mírně vlhkých půdách, které jsou v létě zastíněny.

Poslední šance vysadit cibuloviny

Pokud jste ještě nestihli vysadit cibuloviny, je nejvyšší čas. V trávnících se uplatní hlavně krokusy a scily, na vlhkých místech a v přírodních trávnících i narcisy; pod keři a stromy, kde bude v létě sušší a na jaře vlhko, se krásně rozrostou sněženky a tavolíny, větrnice, bledavky, puškinie, ladoničky a další druhy. Cibuloviny vysazujte do větších či menších skupinek.

Nenáročné zahradní bramboříky

V našich končinách jsou zahradní bramboříky (Cyclamen hederifolium) ojedinělé, a přitom jde o pěstitelsky nenáročné rostliny. Listy jsou podobné listům břečťanu, menší, ale nápadné růžové květy se objevují po celý podzim a kvetou ještě koncem listopadu. Ploché hlízy se vysazují v podzimním období do hloubky asi 15 cm. Pod hlízy je dobré dát trochu písku. Rostliny totiž nesnesou hromadění vlhkosti.

Bezproblémové astry

Během podzimu vídat v zahradních centrech rozkvetlé trsy aster. Platí: čím dříve je vysadíme, tím větší šance bude, že se ujmou a dobře zakoření. Pěstování aster kvetoucích na podzim není složité. Třeba jim dopřát mírně vlhkou a výživnou půdu (sucho jim škodí a podporuje rozvoj padlí, nehezkého bílého povlaku na listech). Rostliny zalévejte ke kořenům, ne na listy. Jednou za 3 roky je třeba trsy zmladit. S přihnojováním začněte již na jaře vícesložkovým hnojivem na trvalky.

Postarejte se o růže

Sbírku růží si můžeme doplnit i na konci podzimu. Vysazovat lze až do prvních mrazů (vždy na vzdušné a slunné místo), samozřejmě, čím dříve, aby se do zimy rostliny stihly zakořenit. Vysazené růže je třeba vydatně zalít. Ostatní růže je třeba sestříhat na asi 40 cm a nakopčit kolem nich zeminu.

Rovněž je třeba odstranit suché a poškozené výhonky, jakož i listí pod keři. Stromečkové růže jsou citlivé na mráz, proto je dobré obalit korunku jutovinou nebo netkanou textilií a vnitřek vyplnit suchou slámou. Bal pevně uvažte, aby se během zimy nerozpadl. Popínavé růže stačí pozakrývat chvojím.